Doplňková potrava

Doplňková potrava, jak již název napovídá, má za úkol doplnit běžnou ZÁKLADNÍ POTRAVU želv. Její podíl na želvím jídelníčku by měl být zhruba 5% u želv rodu Testudo, u želv uhlířských 10% a u pardálích 2%. Samozřejmě, že to jsou orientační hodnoty a nikdo to na váze neměří. V praxi to znamená, že želvám rodu testudo smíme podávat takovéto "pamlsky" jednou týdně v malém množství, a to až poté, co se pořádně nadlábnou směsí z louky. Želvám uhlířským dvakrát do týdne. A pardálím jednou za čtrnáct dní. A o želvách karolínských až v jejich kategorii... Je jednoduché podlehnout "želvím očím" a dopřát jim častěji, ale nedělejte to. Želvy se s nadměrným přísunem sacharidů nemají šanci vypořádat. Pokud budete želvu rozmazlovat a krmit jí jen sladkými "koláči", začne jí měknout krunýř. Pokud vás v rozmazlování nezastaví ani to, želva začne přehnaně rychle růst, ale ne tak, jak má. Její krunýř bude deformovaný. V horším případě to odnesou vnitřní orgány, na které začne tlačit páteř. A zdůrazňuji, že takové změny už jsou nenávratné! Nadmírou cukrů v těle začnou trpět (nejen) přetěžovaná játra a celkový kolaps organismu je na spadnutí. Doplňková potrava tedy má svůj smysl a je pro želvu prospěšná za dodržení podmínek. Čím více má doplňková potrava cukrů, tím méně ji můžeme podávat, proto preferujeme zeleninu před ovocem (ovoce bychom měli většině druhů želv dopřávat opravdu jen mimořádně). Například mladým odchovům želv rodu Testudo, Agrionemys a želvám pardálím dávám z ovoce v podstatě jen slupky od jablek, když má drahá polovička dělá štrůdl.

Doplňkovou potravu želvám nestrouháme, malým odchovům přibližně do jednoho roku ji můžeme nakrájet na větší hranolky. Želvy si na ní přirozeným způsobem obrušují svoje zobáky, které by jinak přerůstaly a museli bychom je my nebo veterinář následně mechanicky upravovat.

Dýně - Z doplňkové potravy společně s mrkví asi ta nejvhodnější. Obsahuje mnoho potřebných minerálů a vitamínů. Zkrmujeme celé rostliny i plody. Výborné přilepšení hlavně v zimním období. Ale pozor, neplést s cuketou, ta už tak vhodná není.

Mrkev - Bohatá na vlákniny a antioxidanty, plná vitamínů. Další výhodou je, že si na ní želvičky pěkně obrušují zobáky. Malým odchovům ji nakrojím na hranolky. Větší želvy si poradí hravě s celou. I slupky z mrkví po přípravě salátu nemusíte vyhazovat, můžete je nabídout svým želvím svěřencům. 

Jablko - Jablka obsahují pro nás žádané vitamíny, antioxidanty i poměrně na ovoce veliké množství vlákniny. Bohužel i docela vysoký podíl cukrů. Zkrmovat můžeme všechny odrudy i velikosti. I s malým tvrdým nedozrálým jablíčkem si dospělá želva hravě poradí. Po přípravě štrůdlu, na kterém si pochutnáme my, můžeme zbylé slupky ve kterých je spousta vitamínů podat želvám.

Broskve a nektarinky - Želvami velice oblíbené pochutiny. Ale pozor na množství.

Meloun - Dužinu i slupky, které dospělé želvy s nadšením baští. Slupky jsou hodnotnější na živiny a skromnější na cukry než dužina.

Banán - Odrostlým želvám uhlířským můžeme dát banán i se šlupkou. Na banány ale pozor, obsahují veliké množství cukrů. Proto bych toto ovoce nedoporučil pro žádný jiný druh, nebo jen zcela vyjímečně. I mé želvy uhlířské si pochutnají na malém množství banánu jen párkrát do roka.

Okurka - Všechny typi (samozřejmě ne kyselou ze sklenice). I slupky zbylé od salátu můžeme využít pro spestření potravy želv.